Český hazardní trh prochází v posledních letech dramatickým vývojem. Zatímco ještě před pěti lety Češi prosázeli něco přes čtyři sta miliard korun, v roce 2025 to bylo už přes jeden bilion korun. Tento astronomický nárůst je do značné míry poháněn právě online kasiny, která se stala dominantní silou na trhu. Pro hráče, kteří hledají bezpečnou a regulovanou zábavu, je klíčové porozumět nejen tomu, kde hrát, ale také jaká rizika hazard s sebou nese. Právě nabídka slovenských kasin pro české hráče představuje zajímavou alternativu díky jazykové blízkosti a odlišné nabídce her. Zahraniční platformy však nejsou řešením pro ty, kdo chtějí zůstat v bezpečném a regulovaném prostředí.

Podle výročních statistik Finanční správy Češi v roce 2025 vložili do hazardních her přes jeden bilion korun, což je historicky poprvé, co se celkový objem prosázených peněz dostal přes tuto hranici. Stát na dani z hazardu vybral 22,8 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 1,4 miliardy. Podstatnějším údajem je však to, kolik Češi skutečně prohráli. Rozdíl mezi všemi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami činil 68 miliard korun, tedy o 2 miliardy více než v roce 2024. Právě nabídka slovenských kasin pro české hráče může být pro některé z nich lákavou alternativou, zejména pokud hledají odlišné bonusy nebo širší výběr her, než jaký poskytuje český monopolní trh.

Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her, k tomu poznamenává: „Drtivou většinu vložených peněz totiž hráči získávají zpět. Souhrnná výše označuje kumulativní sumu celkového počtu vsazených peněz. Každá sázka se v této metrice počítá jednotlivě, a to včetně opakovaných.” To znamená, že jeden hráč může stejné peníze prosázet několikrát, což statistiku nafukuje. Skutečná ztráta je pak 68 miliard, které zůstaly v kasinech a u provozovatelů.

Podíl online hazardu roste

Zásadní změnou, kterou český trh prochází, je přesun od kamenných provozoven k online hrám. Zatímco v roce 2025 připadlo 59,5 procenta vložených peněz na internetové hry, kamenné provozovny si připsaly zbylých 40,5 procenta. Tento trend potvrzují i data z prvního pololetí 2025, kdy hráči prosázeli 510,6 miliardy korun, z čehož 402,3 miliardy připadlo na technické hry, tedy především automaty.

Podle Radky Vladykové, výkonné ředitelky Svazu obcí a měst, má tento přesun vážné důsledky pro místní rozpočty: „Hry se přesouvají do online prostředí a z toho si stát nechává 100 procent daně.” Zatímco dříve obce dostávaly 65 procent z technických her a 30 procent z ostatních online her, po zavedení konsolidačního balíčku v roce 2024 o tyto příjmy zcela přišly. Peníze, které dříve financovaly sociální služby, prevenci závislostí nebo volnočasová zařízení, nyní putují přímo do státního rozpočtu.

Nelegální hazard: 800 tisíc hráčů a 14,5 miliardy korun

Zatímco legální trh roste, ještě rychleji roste trh nelegální. Podle Černé knihy nelegálního hazardu 2025, kterou vydal Institut pro regulaci hazardních her, hraje u nelicencovaných provozovatelů přibližně 800 tisíc Čechů. Zhruba polovina z nich přitom ani netuší, že kasino, kde hrají, nemá českou licenci.

Ekonomická studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) odhaduje, že každá čtvrtá koruna prohraná v hazardu končí v šedé zóně. Celková částka, kterou Češi ročně prohrají u nelegálních provozovatelů, dosahuje přibližně 14,5 miliardy korun. Aleš Rod z CETA k tomu uvádí: „Nelegální hazard není jen sociálním problémem, ale zásadním ekonomickým tématem. Stát ročně přichází o 2,9 až 3,6 miliardy korun na hazardní dani, zatímco obce tratí dalších 0,4 až 0,5 miliardy.”

Ministerstvo financí důrazně varuje před riziky spojenými s hraním u nelegálních provozovatelů: „Většina nelegálních platforem operuje z netransparentních jurisdikcí, jako je například Curacao nebo další tzv. daňové ráje, které jsou známé nedostatečnými regulačními standardy. Tyto subjekty lákají hráče na klamavé bonusy, neomezené sázky, nelegální herní obsah či jiné na první pohled atraktivní výhody, ale čestné jednání nebo šanci následně se něčeho domoci u nich moc nečekejte.”

Rejstřík vyloučených osob v online prostředí selhává

Rejstřík vyloučených osob (RVO) má chránit ty nejzranitelnější hráče, lidi v insolvenci, na dávkách nebo léčené ze závislosti. V současnosti je v něm zapsáno více než 231 tisíc osob. V online prostředí však jeho účinnost dramaticky klesá. Podle Roberta Klobuckého ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd hraje 66,2 procenta hráčů zapsaných v RVO alespoň občas u nelegálních provozovatelů. Pouze 23,6 procenta z nich se nikdy nepokusilo hrát u nelicencovaných webů.

„Rejstřík by měl chránit ty nejzranitelnější, ale v online prostředí jeho účinnost dramaticky klesá. Tito lidé se pohybují v prostředí bez jakékoli kontroly či ochranných limitů,” upozorňuje Klobucký.

Problémoví hráči: čtvrt milionu lidí v riziku

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti odhaduje, že do rizikové kategorie spojené s hazardem spadá až čtvrt milionu lidí v Česku. Z toho přibližně 150 tisíc lidí lze označit za problémové hráče, přičemž 40 až 80 tisíc je patologických.

Nejčastěji jde o hráče automatů a online sázkaře. Právě tito lidé jsou nejvíce ohroženi ztrátou kontroly nad hraním a následnými finančními, rodinnými a sociálními problémy. Online prostředí navíc přináší specifická rizika, snadnou dostupnost, možnost hrát kdykoli a odkudkoli, a absenci fyzických bariér, které by mohly hraní přerušit.

Růst daní a otázka spravedlnosti

Zatímco státní rozpočet z hazardu profituje, obce na změnách prodělávají. Podle Michala Razíma z Institutu pro regulaci hazardních her: „Konsolidační balíček změnil pravidla tak, že z online hazardu teď jde 100 procent výnosů státu, zatímco dřív obce dostávaly 65 procent z technických her provozovaných na internetu a 30 procent z ostatních online her. A z technických her provozovaných v provozovnách nyní dostávají pouze 22,5 procenta namísto dřívějších 65 procent.”

Obce si stěžují, že přišly o finanční prostředky, které používaly právě na řešení problémů, které hazard přináší, posílení hlídek městských strážníků, kamerové systémy, úklid nebo komunitní centra pro závislé. Razím dodává: „Obce na ně nebyly připravené. Chybělo jakékoli přechodné období, které by jim umožnilo přizpůsobit své rozpočty.”

Zahraniční alternativy a rizika

Pro české hráče, kteří hledají možnosti mimo domácí trh, se nabízejí platformy jako slovenská kasina. Nabídka slovenských kasin pro české hráče může zahrnovat odlišné bonusy, širší výběr her nebo výhodnější podmínky. Je však důležité mít na paměti, že hraní u zahraničních operátorů nese svá vlastní rizika, od komplikovanějšího vymáhání práv až po nejistotu ohledně ochrany osobních údajů.

Ministerstvo financí varuje, že u nelegálních provozovatelů se hráč často nedočká ani vyplacení výhry. Typická stížnost ilustruje situaci, kdy hráč vloží významné částky, dosáhne výhry, ale výplaty se nedomůže: „Před vyplacením po mě chtěli doklady. Ty jsem jim oskenované poslal a asi měsíc jsem čekal na zpracování. Když jsem se přihlásil před týdnem, zjistil jsem, že na hráčském účtu nezůstalo 2600 €, ale pouze 53 € a na účet mi nic nepřišlo.”

Budoucnost českého hazardu

Český hazardní trh stojí na křižovatce. Na jedné straně roste legální trh, stát vybírá rekordní daně a provozovatelé nabízejí stále sofistikovanější hry. Na straně druhé sílí šedá zóna, která ohrožuje stovky tisíc hráčů a připravuje stát o miliardy korun.

Řešení tohoto paradoxu nebude jednoduché. Efektivní boj proti nelegálnímu hazardu vyžaduje kombinaci represivních opatření, osvěty a ochrany hráčů. Zároveň je třeba zajistit, aby legální provozovatelé mohli nabízet atraktivní a konkurenceschopné prostředí, které hráče odradí od přesunu do šedé zóny. Bez těchto kroků bude Česká republika i nadále čelit situaci, kdy čtvrtina všech prohraných peněz končí v rukou anonymních firem v daňových rájích, zatímco stát, obce i samotní hráči na tomto stavu prodělávají.